HISTORIE CHS OF ARIDA FARM FCI
Historie naší chovatelské stanice počala v našem rodném městě Opavě. Tehdy mi bylo čerstvě 11 let, když k nám přišel první pejsek. Bylo to 24.12.1986, o Vánocích. Rodiče nám věnovali ten nejlepší dáreček - osmitýdenní fenečku jménem Brita, čokoládové barvy, s krátkou srstí a kupírovaným ocáskem, kříženec kokršpanělky (údajně) s bůhví čím... Tak začala opravdová historie chovu psů v naší rodině. Dříve to byla jen teorie - knížky, sešity plné obrázků psů a koní, pohlednice, plakáty... Získávali jsme první zkušenosti s držením skutečného živého pejska, s jeho výchovou a výcvikem - Britka byla velmi učenlivá a chytrá.
Brituška nám v únoru roku 1989 nadělila první a jediná štěňátka. Zůstal jeden pejsek, který dostal jméno Argus. Argošek pak odešel ve dvou měsících k novým majitelům. Byl šikovný, takový malý rošťák, šedivý, s drsnější srstí - nezapřel svého tatínka - místního černočerného tuláka Čerta.
V červnu 1994 přibyl krásný dvouměsíční dlouhosrstý pejsek bílého ovčáka Mateo Restinga. Zároveň si sestra pořídila Mateova bratra Montiho. Následovaly první výstavy a Mateo byl na nich velmi úspěšný. Jeho první hodnocení ve třídě baby na 1. klubové výstavě v České Třebové bylo velmi nadějný 2 z pěti štěňátek. Monti byl hned za Mateem, získal velmi nadějný 3.
V květnu roku 1995 si sestra přivezla sedmitýdenní fenečku Beki z Vrchánova, opět bílého ovčáka. Byla moc krásná. Také jsme se zúčastnili 2. klubové výstavy v České Třebové. Bohužel jsme přijeli pozdě a rozhodčí nás posoudil pouze mimo konkurenci. Mateo i Monti získali výborný - mimo konkurenci. Rozhodčí se rozplýval nad Matýskem a neustále opakoval, jak je to krásný pes a škoda, že jsme přijeli pozdě. To jsme si vynahradili hned na následující speciální výstavě v Praze, kde Mateo poprvé vyhrál ve své třídě a získal výborný 1, Vítěz třídy mladých (tehdy ještě nebyl CAJC). Monti získal výborný 2.
V témže roce jsme se stěhovali na vesnici, resp. na polosamotu u cesty, 500 metrů od vesnice - pozemek téměř 0,5 hektaru! Ideální pro chov psů... spolu s domkem jsme získali také domácího pejska - německého ovčáka Brixe (původně Princ), asi pětiletého. Majitel se stěhoval do bytu k nemocné mamince a nemohl si Brixe vzít, tak jsme si ho nechali.
V březnu 1996 jsme si přivezli osmitýdenní fenečku bílého ovčáka Baby z Veselé rodiny, domácím jménem Puci, jak jí říkala, respektive svolávala štěňata ke krmení její chovatelka. Baby byla moc šikovná a rychle se učila. Hodně pomáhal i Mateo - vzorně předcvičoval.
Koncem května 1996 nás poprvé postihla "velká voda" z přívalových dešťů, i když ne v takové míře jako o rok později na celé Moravě a natožpak v roce 2002 v Čechách... Na pozemku se nám valila řeka a smetla veškerou úrodu z horního pole - pak nám rostlo obilí před stodolou. Kolik práce nám dalo vyházet všechnu zaschlou hlínu ze stodoly, kde jsme měli kotce. Psy jsme včas vyvedli a paradoxně díky tomu se nám nezatopilo auto, které jsme nestihli zavézt do garáže (zachraňovali jsme psy) a zůstalo na vyvýšeném místě.
V září roku 1996 se sestra rozhodla skončit s chovem a tak jsme získali fenečku Beki z Vrchánova a Mateova bratra Monti Restinga. Ještě tentýž měsíc jsme se zúčastnili národní výstavy v Brně, kde byli přihlášeni Mateo a poprvé Baby, také Beki a Monti, ještě na sestřino jméno. Nakonec Mateo zůstal doma a vystavovali jsme jen Baby, Bekinku a Montiho. Monti získal krásné 1. místo v tehdy nevídané konkurenci 7 psů - hodnocení výborný 1, CAC. Beki byla čtvrtá, výborná 4. Baby získala ve třídě dorostu velmi nadějná, spolu s její sestrou Bessi.
V květnu roku 1997 byli uchovněni Mateo a Beki, Monti byl vyřazen pro výšku 68 cm. Baby se zúčastnila svodu mladých - bohužel má klešťový skus a drsnou vlnitou srst. Jinak je skvělá. Také nám konečně oficiálně uznali chovatelskou stanici of Arida Farm FCI.
10.01.1998 se v naší chovatelské stanici narodila první štěňátka ve vrhu »A« of Arida Farm. Beki nám dala 7 krásných miminek. Dva pejsky a pět feneček. Otcem štěňátek byl zvolen nadějný pejsek Williams General Eisenhower, zvaný Ike, importovaný z USA. Ike má také zkoušky ZOP, ZPU1, ZM.
Ze štěňátek jsme si nechali fenečky Almighty Queen of Arida Farm, zvanou Queen (kvín) a Adorable Sherry of Arida Farm, jinak Sherry (šeri). Obě se zúčastnily v září 1998 svodu mladých.
V květnu roku 1999 jsme se s Queen zúčastnili poprvé speciální výstavy v Praze, kde získala krásné 2. místo ve velké konkurenci, s oceněním výborná 2, Res.CAC. Hned druhý den na oblastní výstavě v Lysé nad Labem získala výborná 1, Vítěz třídy otevřené, Oblastní vítěz.
Jelikož nebyly vhodné podmínky k odchovu štěňat, Beki z Vrchánova byla pronajata (prakticky zdarma, za cenu krytí) známému - Honzovi Jiráskovi. Beki byla nakryta naším Mateem - tehdy už Českým šampionem Ch. Mateo Restinga a 18.02.1999 vrhla štěňátka »A« Elbigi. Honza si ponechal fenečku Ailli Scarllet Elbigi, zvanou Ailli (aili), a pejska Alek Branko Elbigi, domácky Branko. Oba se později stali Junioršampiony a posléze Českými šampiony. Byl jim přidělen i titul Klubový šampion a Branko získal titul Missák roku 2001. Oba byli uchovněni.
Mateo v dubnu 1999 složil zkoušky ZOP, ZPU1. Respektive jen ZPU1 (ZOP byla součástí). V tu dobu se měnil řád zkoušek a bylo možné nastoupit přímo na ZPU1, další změnou byla obrana předmětu - nyní měl pes být neuvázán, s náhubkem - to neměl Mateo nacvičeno, o změně věděl málokdo (však taky na zkoušce kromě Matea a ještě dvou pejsků všichni pohořeli). V každém případě to Mateo zvládl na výbornou! Ztratil jediný bod na překážce a to kvůli paničce, která zbrkle vydala povel ještě před pokynem rozhodčího. Chybami se člověk učí, ovšem tentokrát to psa stálo bodík.
Beki měla zůstat u Honzy už natrvalo, ale neustále vyprávěl, že se Beki pere s jeho druhou fenou Arissou - rozhodli jsme se tedy, že si Beki vezmeme raději zpět, ať nemá problémy. Nakonec tomu osud chtěl, že Beki putovala v únoru 2000 zase k Honzovi, tentokrát už natrvalo, opět nakrytá. 31.03.2000 dala s Mateem druhý vrh »B« Elbigi, ze kterého si Honza ponechal nadějnou fenečku Beata Lucky Elbigi, zvanou Lucky (laki). Ta se posléze stala Junioršampionkou a také Českou šampionkou, rovněž Klubovou šampionkou a nakonec byla i uchovněna.
Aktivity naší chovatelské stanice na čas utichly z důvodů existenčních a pracovních. Po drobném hledání a putování po republice jsme zakotvili zpět v rodné Opavě. Mateo se v listopadu 2000 zúčastnil první výstavy na Slovensku - mezinárodní v Nitře, kde zazářil a ve třídě šampionů získal výborný 1, CAC, BOB. To byla jeho poslední výstava. Další účast na klubové akci byla rebonitace Matea v září 2002, kde mu byla doživotně prodloužena chovnost a také na klubové výstavě v září 2003 jsme si s Mateem konečně vyzvedli titul Klubového šampiona. To byla naše poslední klubová akce, ale není všem dnům konec...
Roku 2003 se nám poštěstilo získat pronájem zahrady, kde jsme měli možnost chovat pejsky. Zde jsme dochovali jako pronájem vrh »B« of Arida Farm po našem Mateovi - štěňátka nám majitel fenky přivezl v 6 týdnech. Maminkou byla fenka Beatrice Fillův dvůr (Bety), která 6.2.2004 přešla do našeho vlastnictví - majitel Mirek Chobor měl zdravotní problémy a šel na operaci. Ponechali jsme si pejska Bindle Stiff of Arida Farm (Bred), který má složenu zkoušku ZZO a fenku Brilliant Queen of Arida Farm (Brilli) - ta bohužel špatně přezubila.
Betynka nám dala 4.5.2004 ještě jeden vrh »C« of Arida Farm, který neproběhl přirozenou cestou - císařský řez, po kterém jsme se rozhodli Betynku vykastrovat - bylo jí 7 let a měla za sebou už 5 vrhů. Betynce byla odňata už i tak poškozená děloha, ale vaječníky byly ponechány kvůli kojení. Štěňátka byla oslabena a neměla sací reflex, až na dvě fenky. Nakonec během týdne skoro celý vrh pošel, přes veškerou 24hodinovou péči celé naší rodiny při krmení sondou. Přežily pouze dvě fenky, právě ty, které už od počátku dobře sály a prospívaly. Jednu jsme si nechali - Crystal Moon of Arida Farm (Cathy) - bohužel také špatně přezubila, do chovu nezasáhne. Přesto ani tato nešťastná událost nás neodradila od chovu, i když bylo jasné, že delší dobu nebudeme mít chovnou fenku.
V roce 2005 se naše smečka rozrostla o nového pánečka Karlíka, o rok později jsme náš svazek stvrdili svazkem manželským. Spojili nás naši pejsci, se kterými mi pomáhal. Kája měl jen jednoho pejska Mikeše, křížence teriéra, který zůstal u rodičů - maminčin miláček. Ale na vojně byl u pejsků, takže je s námi "do rodiny". Jezdíme spolu na cvičák a na výlety - na výstavy teď pouze jako diváci - natáčet a fotit.
V prosinci roku 2008 k nám přibyl další přírůstek - tentokrát německá ovčanda Zita Moravia Go-Ha (Zita), která se jeví velmi nadějně ve výcviku, tak uvidíme, co z ní vyroste...
